our story

20. října 2016 v 23:24 | posted by Nikki M.
Konečně jsem se dostala k tomu napsat tu naši story, ten náš příběh. Občas to nebylo nic veselého, nicméně doufám, že pokud si tohle přečte nějaká maminka se stejným a nebo třeba v něčem podobným osudem, že jí to vleje sílu a energii do žil a nebo prostě jen někdo, koho to inspiruje a dodá mu to odvahu.


Náš příběh začíná roku 2013...kdy jsem poprvé zažila ten pocit mít miminko, malého andílka v bříšku. Byla to holčička...vše se zdálo být v pořádku, ale ve 28. najednou naše holčička nekopala...žádný pohyb ani známka života v bříšku. Nereagovala na nic...takže nezbylo nic jiného, než jet do nemocnice, kde bohužel paní doktorka po ultrazvukovém vyšetření zkonstatovala, že miminko v bříšku nemá srdeční akci a tím pádem nežije. To, co následovalo potom, bylo hotové peklo. Musel přijít vyvolaný porod. Do té doby jsemsi pocit a bolest matky, která musí porodit své mrtvé miminko nedokázala nikdy představit. 24.4.2014 se po šestihodinovém porodu narodila moje Nellinka, vážící 890g a měřící 32cm. Půl roku poté, když jsem se tak nějak vzpamatovala z toho, co se stalo jsem otěhotněla podruhé...tentokrát to byl chlapeček. Opět se zdálo vše v pořádku. Ale pak opět přišel den, kdy se obloha zatáhla a vše bylo opět černé...ve 23.týdnu lékařka v genetickém centru při screeningu našla těžké vady plodu hlavičky a chyběla nožička. Následovalo doporučení genetika na okamžité přerušení těhotenství. A opět to samé...vyvolávaný porod, ta stejná bolest a pak ten pocit prázdna. Kdy jdeme z porodnice bez bříška, bez miminka a bez štěstí. Totálně prázdná. 4.4.2015 se narodil můj chlapeček. Po těchto dvouch těžkých ranách jsem si myslela, že už nemůžu jít dál a že jsem na konci cesty. Ale jak to tak bývá...čas léčí a i když tyhle rány nedokáže nikdy vyléčit, alespoň trochu je zbaví bolesti. Po dvou měsících po porodu jsem odjela za svým bráchou, žijícím tehdy v Řecku na dovolené. A co ten nahoře nechtěl...z dovolené už jsem odjížděla naprosto neplánovaně s dalším a posledním pokladem v bříšku. Podstoupili jsme odběr plodové vody a spoustu ultrazvuků - čekáme zdravého chlapečka! Celé těhotenství jsem prožila s přítelem v Řecku, kde jsem také i neplánovaně na zařátku devátého měsíce porodila. 23.2.2016 se narodila moje největší láska, moje největší štěstí, můj zázrak, anděl a chlap mýho života - SPIROS. Jménem po tatínkovi...narodil se s oboustranným, celkovým rozštěpem obličeje, což upřímně v mé situaci pro mě bylo to nejmenší, co se mohlo stát. Spirosek byl nedonošený a narodil se s váho 2 300g a s mírou 45 cm. měsíc strávil na nedonošenecké JIP, kde se dělala různá vyšetření a testy, jelikož o rozštěpové vadě jsme v těhotenství nevěděli. Po měsící konečně odešel domů a v jeho třech měsících po vyřízení všech dokumentů jsme se vrátili domů, do České Republiky. Spirosek zde podstoupil v jeho skoro 5 ti měsících věku operaci rtu - plastiku a rekontrukci nosu. Nyní je 3 měsíce po operaci a daří je mu výborně bych řekla. Krásně papá, hraje si a je to veselý kloušek jako každý jiný. V lednu příštího roku nás čeká operace patra. Držte nám pěsti!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanako | 21. října 2016 v 14:23 | Reagovat

Budu vám držet palce, ať vše dobře dopadne. Tyto plastiky mají v ČR dlouholetou a úspěšnou tradici. Zdraví vícenásobná babička. :-)  :-)  :-)

2 Ježurka | Web | 21. října 2016 v 15:28 | Reagovat

Nestydím se, přiznám to, že pláču, protože je to hodně krutý a smutný příběh. Moc moc držím palečky, aby to už bylo vše za vámi všemi, aby byly už jen dobré zprávy. Dítě - to je největší štěstí života - tedy pro mne a vidím, že i pro tebe, tak ať se daří. Opravdu ze srdce to přeji. A děkuji, že jsi si mne přidala do oblíbených, taky ráda přijdu opět.

3 duchodkaevka | Web | 21. října 2016 v 17:35 | Reagovat

Nikky, ve svém věku jsi toho zažila opravdu strašně moc a bohužel ne zrovna pěkné věci. Jseš moc statečná a já věřím, že teď už tě čekají jen samé krásné věci. Spiros je roztomilý klouček a tím, že je u nás plastika opravdu na velmi dobré úrovni, určitě bude tvoje štěstí a tvůj zázrak brzo v naprostém pořádku. Držím palce a děkuju za návštěvu mého blogu :-)  :-)  :-)

4 Kosáček | E-mail | Web | 21. října 2016 v 21:42 | Reagovat

Všechno bude dobré. Tolik jsi musela vydržet, ty největší bolesti, když máma ztatí svého andílka. Teď už bude jen dobře. Spiros je úžasný klučík. Děkuji za návštěvu, díky za přidání do oblíbených, já od tebe budu dostávat zprávy o každém nvém článečku. Pá ♥

5 Nikki M. | Web | 22. října 2016 v 1:03 | Reagovat

[1]: Děkujeme moc!:-) V České Republice jsme na léčbu rozštěpů řekla bych nejlepší na světě a proto jsem se rozhodla ho nechat léčit doma, v čechách a ne v Řecku. Tady jsou na tom ještě stále, řekněme, bídně co se týče téhle věci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Lilypie Angel and Memorial tickers Lilypie Angel and Memorial tickers
- - - - - - - - -
Lilypie Premature Baby tickers